Jakub Holovský

Fotovoltaika je princip přeměny světla na elektrickou energii pomocí polovodičové diody. Soustava velkoplošných diod vytváří panel a pole panelů tvoří elektrárnu, která pak při plném slunečním svitu může dodat výkon až 200 Wattů/m². Existuje mnoho typů instalací panelů. Některé jsou pevné, jiné se otáčí za sluncem. Mohou být instalované volně, nebo integrované do budovy. Existuje také více typů polovodičových materiálů z kterých jsou panely vyrobeny. Díky výkupním tarifům je takto vyrobená energie vykupována dodavatelem za několikanásobek běžné ceny. To zaručuje, že provozování fotovoltaické elektrárny je ekonomicky výhodné a investice se vrátí maximálně do 15 let, což je asi polovina reálné životnosti elektrárny. Z hlediska životního cyklu způsobuje elektrárna asi pětinové emise CO₂ ve srovnání s konvenčními zdroji v ČR. Elektrárna o nominálním výkonu 1kW vyrobí v našich podmínkách za rok v průměru 970 kWh, což je jako kdyby vyráběla 40 dní v roce 24 hodin denně. Je to tedy nestabilní zdroj mající ovšem tu výhodu, že denní výkyvy produkce se docela dobře kryjí s výkyvy spotřeby. Integrace elektrárny do budovy má v našich klimatických podmínkách největší smysl z hlediska celkového efektu. Spotřebu jedné domácnosti pokryje střešní instalace o velikosti přibližně 30 m² a pokrytí celé zastavěné plochy ČR fotovoltaikou by zhruba uspokojilo veškerou naší spotřebu elektřiny. Svojí atraktivitu si solární elektrárny získaly především díky snadné montáži na střechy domu, minimální údržbě, tichosti a akceptovatelnému vzhledu a v neposlední řadě právě výkupními tarify, nejvyššími ze všech obnovitelných zdrojů. Díky tomu se velmi rozrostl trh s firmami nabízející nejen stavbu elektrárny na klíč, ale i vlastní zafinancování.

CO TO JE FOTOVOLTAIKA

Fotovoltaika neboli fotovoltaické solární panely přeměňují dopadající světlo přímo na elektrickou energii. V drtivé většině jde o pole velkoplošných polovodičových diod nejčastěji z krystalického křemíku vložených mezi sklo a laminační folii a zasazených do hliníkového rámu. Jeden takový panel o rozměrech kolem 90 x 160 cm má nominální výkon zhruba 200 Wp (watt-peak) při stejnosměrném napětí typicky 36V. Toto napětí je sváděno kabely do relativně malého regulačního zařízení, které zároveň transformuje elektřinu na 230V~ , která se pak dodává přes elektroměr do sítě.

fizikální principy a limity fotovoltaiky

Polovodičová dioda funguje na kvantovém principu vnitřního fotoefektu a to znamená, že jeden dopadající foton s energií větší než určitá prahová energie může způsobit generaci vždy jen jednoho elektronu v elektrickém obvodu. Elektron reprezentuje kvantum elektrického proudu, a práce, kterou vykoná je dána napětím. A právě napětí solárního článku souvisí s onou prahovou energií. Protože napětí je jen jedno (pro diodu z krystalického křemíku 0.65 V) ale energií fotonů je celé spektrum, je mnoho fotonů, které nemají dostatečnou energii aby vygenerovali elektron a zároveň je mnoho fotonů, které vygenerují elektron, ale ještě jim energie přebývá a ta se ztratí. Tento energetický rozdíl je hlavní ztrátový mechanismus, který je příčinou, že pro reálné sluneční spektrum a pro krystalický křemík nemůže být nikdy účinnost přeměny světla na elektrickou energii vyšší než 30% (tzv. Shockley-Queiserův limit [1]). Ačkoliv rekordní křemíkový solární článek má účinnost 24% [2], typická účinnost monokrystalických křemíkových panelů je kolem 14%  (13% pro multikrystlické). Pokles účinnosti vlivem stárnutí není zvlášť dramatické a výrobci typicky garantují po deset let nad 90% účinnosti a po 25 let nad 80% účinnosti víceméně pro všechny typy panelů. Pouze články z amorfního křemíku mají první rok až o 25% vyšší počáteční účinnost, která se pak však stabilizuje na nižší hodnotě. Nevýhodou je pokles účinnosti s vyšší teplotou – u krystalického křemíku typicky o 0.47% relativně na 1 °C. Dalším důležitým aspektem je pokles účinnosti panelu zhruba o 1% při poklesu intenzity světla na desetinu.

typy fotovoltaiky

Fotovoltaické elektrárny lze dělit podle tří hlavních hledisek: 1) typ panelu podle materiálu a způsobu výroby, 2) typ instalace panelů – zda je pevná či pohyblivá, volně stojící, či integrovaná v budově, 3) připojení elektrárny k distribuční síti, či nikoliv.

 

Typy panelů: Hovoří se někdy o třech generacích fotovoltaiky. První generace jsou články z krystalického křemíku. Ty dosahují nejvyšší účinnosti, ale také vysoké ceny. Zde však stále dochází ke slibnému vývoji směrem k tenčím deskám a v budoucnu dokonce k bezztrátovému řezání, čímž se cena, spotřeba materiálu a energetická náročnost stále snižují. Existují buď monokrystalické, nebo multikrystalické (nazývané taky polykrystalické). Multikrystalické panely mají zhruba o 10% nižší účinnost ale o čtvrtinu menší energetickou náročnost a jsou v současnosti používány nejběžněji.

Druhá generace jde cestou nižších nákladů pomocí tenkovrstvých technologií ale stejného principu. Sem patří kromě křemíku také sloučeniny chalkogenidů (tzv. CIS), GaAs a různé jeho variace. Tyto materiály mají skutečně nižší náklady na jednotku výkonu, komerčně se dosud mnoho neprosazovali, ačkoliv to vypadá, že by se to mohlo brzy změnit, [3]. Jejich výroba je technologicky daleko náročnější a nedá se dělat v malém. Jejich uplatnění je především v oblastech s nižším osluněním a větším podílem rozptýleného světla díky oblačnosti, kde mohou mít o 10-20% větší absorpci světla, než krystalické články. Jejich další výhodou je zhruba pouze poloviční pokles účinnosti s teplotou oproti krystalickým článkům. Výhodou je také ohebnost a tedy se z nich dají vyrábět ohebné fotovoltaické krytiny na střechy.

Třetí generace chce jít cestou nových konceptů a materiálů za cílem udržení nízké ceny ale přitom zvýšení účinnosti. Sem již patří například nanostruktury, organické a barvivové články. V této kategorii se komerčně zatím prosadil koncept multivrstevnatého článku, který řeší  Shockley-Queiserův limit tak, že různá vrstva absorbuje různou část spektra záření. Nevýhodou tohoto konceptu je nepříznivá reakce článku na změnu spektra dopadajícího záření oproti standardnímu spektru. Tímto problémem mohou trpět např. některé fotovoltaické krytiny. Do kategorie vícevrstvých článků patří také článek, jímž bylo dosaženo dosud nejvyšší účinnosti 41% [4] - ovšem v kombinaci s tzv. koncentrátorem záření.

 

Instalace panelů: Největší instalované kapacity jsou nyní u nás instalovány na pevných stojanech stojící volně na poli. Pohyblivá instalace se dá též použít při volném umístění na poli a zvyšuje pak výtěžek ze solárního panelu jeho natáčením za sluncem. To obstarává tzv. sledovač neboli tracker. Tento koncept však zvyšuje cenu elektrárny, její výrobní a provozní náklady, a zabírá podstatně větší pozemek. Díky těmto důvodům se pohyblivá instalace vyplatí pouze v oblastech vyššího oslunění. V České republice jejich použití nemá velký smysl. Navíc v oblastech vyššího oslunění jejich smysl dále stoupá dílky menší oblačnosti, většího množství přímého světla a tedy možnosti kombinovat s koncentrátorem záření (zrcadla nebo čočky koncentrující záření na menší plochu), což obecně zvyšuje účinnost fotovoltaické přeměny. V podmínkách ČR tedy nemá smysl se trápit náročnější instalací sledovačů slunce a jak se ukazuje ani příliš hledáním nejoptimálnějšího natočení panelů. O to více lze využít možnosti integrací do budov. Pro tento typ hovoří i fakt, že volná instalace na poli není z hlediska záboru půdy do budoucna zcela udržitelná.

 

Připojení k síti: Není-li elektrárna připojena k síti, jde o tzv. ostrovní provoz, který má smysl pouze pro dodávání elektřiny do neelektrifikovaných míst. Jeho nevýhodou je samozřejmě nestabilita produkce, která neodpovídá momentálním potřebám a proto vyžaduje akumulaci energie v akumulátorech. To nejen že snižuje účinnost celého systému, ale enormně prodražuje takto získanou elektřinu.

 

V dalším textu se budeme zabývat výhradně pevnou instalací integrovanou do budovy, připojenou k síti a budeme pro většinu úvah předpokládat panely z krystalického křemíku a pro ostatní typy zmíníme jejich zásadní rozdíly.

FILOSOFIE POUŽITÍ FOTOVOLTAIKY JAKO ENERGETICKÉHO ZDROJE

úvod

Obnovitelné zdroje jsou reakcí na globální problém změny klimatu. Politicky akceptovatelná řešení tohoto problému se snaží vyhnout omezení životní úrovně. Společnost se proto snaží hledat cestu ke zvládnutí problému pomocí nových technologií. Kromě toho se technologie staly častým zaklínadlem ekonomické prosperity. Fotovoltaika je v tomto ohledu slibný obor, neboť v něm mají vyspělé státy stále technologický náskok a kapacity trhu jsou pořád obrovské.

Navíc společnost začíná oceňovat lokálnost a všeobecnou dostupnost obnovitelných zdrojů, protože tím odpadají čím dál složitější politické otázky závislosti na cizích či centrálních zdrojích.

Přestože zatímco podpora nových technologií je společností přijímána tradičně kladně a nekriticky, návrat k obnovitelným zdrojům energie je vnímán daleko opatrněji. Proto se v tomto článku snažíme pečlivě zkoumat všechny dopady na společnost a na životní prostředí.

legislativa, politická podpora

Obecně: Máme cíl 8% OZE v roce 2010 [5], v současnosti ale jenom 4,71%. Stát proto zavádí zákony, kterými se snaží vytvářet podmínky pro ekonomickou prosperitu provozovatelů obnovitelných zdrojů. V zásadě jsou 2 druhy státní podpory: 1) Povinnost distributora vykupovat za stanovené výkupní ceny: Ze zákona 180/2005 o podpoře OZE je distributor povinen vykupovat elektrickou energii po dobu životnosti elektrárny za cenu, která při typických podmínkách umožní provozovateli ekonomickou prosperitu. Podmínkou je technické vyhovění distribuční soustavy v místě elektrárny. Pro distributora to znamená vyšší náklady, které se projevují ve zvýšení ceny elektřiny, dnes o cca. 2%. 2) Druhým typem státní podpory jsou dotace na pořízení zařízení. Obvykle kryjí 30-60% pořizovacích nákladů do limitu 25-80 tis Kč, podle typu zdroje. Kromě toho zde existuje podpora formou energetického poradenství, které je zdarma, tzv. EKIS, [33].

Pro fotovoltaiku konkrétně: Vyhláška stanovuje dobu podpory fotovoltaické elektrárny na 20 let (bylo upravena pozdější vyhláškou) od spuštění elektrárny. Pro výpočet tarifů vychází z cen fotovoltaických panelů, kurzů zahraničních měn a z typické průměrné produkce v ČR : 971 kWh/kWp. Pro již postavenou elektrárnu se tarif každoročně zvyšuje o 2-4% (reakce na inflaci). Tarif pro nově spouštěné elektrárny naopak klesá 4-5% (reakce na pokles cen zařízení). Více viz [6]. Na pořízení elektrárny mohou kromě státu přispívat obce. Dotační politika se často mění. V roce 2009 šlo čerpat dotaci na základě 10. výzvy operačního programu Životní prostředí na instalace integrované do budovy, žádosti bylo nutné podat do 30. června [7].

klimatický dopad

Při provozu fotovoltaické elektrárny nejsou žádné přímé emise skleníkových plynů. Klimatický dopad je tedy spojen především s životním cyklem elektrárny, který je ze 70% reprezentován energií spotřebovanou na jeho výrobu. Ta činí cca 4 (3) kWh/Wp což při typické výtěžnosti v ČR 970 kWh/kWp dává typickou energetickou návratnost cca 4.4 (3.5) roky a tedy jakousi CO₂ návratnost cca 6.3 (5) let. Což lze při životnosti 25 let interpretovat jako produkci 0.16 (0.12)g CO₂ na kWh [8]. Údaje platí pro typické křemíkové krystalické (v závorce pro multikrystalické) články. Tyto hodnoty lze však dostupnými technologiemi potenciálně snížit na polovinu. A protože tyto hodnoty závisí logicky na ročním osvitu v místě použití elektrárny, v podmínkách Španělska by například tyto hodnoty byly více jak o třetinu menší. V případě tenkovrstvých článků jsou tyto hodnoty ještě daleko příznivější.

vnější přirozenost

Fotovoltaika nezpůsobuje kromě CO₂ ani žádné jiné emise či únik škodlivých látek, hluk ani zápach. Esteticky je navíc vnímána relativně příznivě. Pokud je instalována volně, nikoliv na střechách či fasádách, pak

z hlediska krajiny se nedoporučuje umístění na svahy viditelné z dálky, viz Obr. 1. Zábor půdy způsobený volnou instalací je v rozsahu cca 2 hektary na MWp avšak hodnota se může lišit podle toho jak příznivě je skloněný pozemek. Půda pod panely je třeba udržovat. Vhodné je kosení, nebo vypásání ovcemi, naproti tomu z hlediska přírody nevhodný způsob je položení folie nebo chemická likvidace porostu. Jak již však bylo řečeno, my se budeme zabývat fotovoltaikou integrovanou do budovy, kde tyto problémy odpadají, viz Obr. 2. V současnosti už se nepoužívá v konstrukci olovo a toxicita použitých materiálů je dnes minimální. Ve prospěch hraje i fakt že u krystalických polovodičů je životnost samotné polovodičové desky neomezená a proto existuje dnes mnoho iniciativ zabývajících se recyklací fotovoltaických panelů.

vnitřní přirozenost

Zařízení pro transformování elektrické energie neboli tzv. střídač může emitovat slabé vysokofrekvenční elektromagnetické pole na frekvencích desítek kHz a pravděpodobně vyšší harmonické frekvence. Určitou zárukou může být směrnice 2004/108/ES o elektromagnetické kompatibilitě, kterou zařízení musí splňovat, ale která zaručuje pouze ochranu proti rušení ostatních elektronických přístrojů. Žádná studie na toto téma provedená nebyla, ale přesto bychom raději nedoporučovali instalaci střídače v obytných místnostech.

potenciál a systémovost opatření

Střízlivý odhad produkce elektřiny z jednoho hektaru (pro reálné rozmístění solárních panelů na ploše) je v ČR přibližně 0.5GWh elektrické energie za rok. Spotřeba elektrickéenergie je cca 63 TWh [9]. Tedy na pokrytí spotřeby ČR by bylo třeba řádově 100 000 ha, přičemž například zastavěná plocha budovami a nádvořími v ČR 130 000 ha [10]. Tedy zhruba to odpovídá případu Švýcarska, kde by údajně pokrytím všech jižně orientovaných střech fotovoltaikou získali polovinu jejich spotřeby.

 

Fotovoltaika je díky závislosti na slunečním svitu zcela jistě nestabilní zdroj, který při nominálním výkonu 1kW (tzv.1kWp) vyrobí za rok v průměru 970 kWh, což je jako kdyby vyráběl 40 dní v roce 24 hodin denně. Důvodem je relativně slabý výkon při zataženém počasí. Má ovšem tu výhodu, že denní výkyvy produkce se docela dobře kryjí s výkyvy spotřeby, viz Obr. 3. Z obrázku zároveň plyne, že celková energetická koncepce vyžaduje zastoupení všech typů obnovitelných zdrojů.

Je pravda, že rozvodná síť musí být schopna momentální výkyvy regulovat jinými zdroji a platí, že vždy musí být schopna kompenzovat výpadek svého nejsilnějšího zdroje (v současnosti řádově tisíckrát větší výkon). To by však platilo i bez přítomnosti nestabilních zdrojů a je otázkou do jaké míry fotovoltaika působí stabilizačně či destabilizačně. Tuto otázku regulace by v budoucnu měly navíc řešit energetické sítě nové generace, které jednoduše řečeno budou umět spolupracovat se spotřebiči elektrické energie, které nemají svoji funkci jednoznačně časově vymezenou. Často se v této souvislosti hovoří také o dobíjení elektromobilů.

  

rozsah opatření

Budeme-li předpokládat roční průměrnou spotřebu rodinného domu, který nevytápí elektřinou, 3000 kWh, nominální výkon solárního panelu 120 Wp/m² a výtěžnost 970 kWh/kWp, pak na pokrytí spotřeby elektřiny je potřeba 30 m² panelů. Z hlediska ekonomického je nejlepší dimenzovat elektrárnu tak, aby vyráběla trochu méně, než je spotřeba.

ekonomika

Pro výkup elektrické energie distributorem platí tarif pro elektrárnu o výkonu do 30kWp postavenou v roce 2009 12,89 Kč/kWh. Zelený bonus činí 11,91 Kč/kWh. Pro elektrárny o výkonu nad 30kWp je tarif i bonus vždy o 0.1 Kč nižší [6]. Pro plátce DPH je výkupní cena cenou bez DPH, při fakturaci je připočítávána DPH 19%. Zelený bonus je částka, kterou výrobce vyinkasuje od distributora za každou vyrobenou kilowatthodinu, kterou buď sám spotřebuje, nebo sám prodá. Možnost zeleného bonusu ale nelze kombinovat s možností odkupu distributorem a tyto možnosti lze měnit jen jednou za rok. Zelený bonus má tedy tu výhodu, že námi spotřebovaná elektřina v domácnosti nás vyjde na pouhých 98 haléřů za kWh, protože to je rozdíl mezi výkupním tarifem a zeleným bonusem. Kromě této státní podpory existují ještě lokální dotace na pořízení elektrárny. Praha dotuje 4.000,-Kč/m2, maximálně však. 80.000,- Kč, podobně dotuje Plzeň [12]. Navíc podle zákona o dani z příjmů je provozovatel osvobozen o daně z příjmů 6 let počínaje rokem spuštění [13].

Pořizovací cena elektrárny o výkonu 1kWp se pohybuje od 100 do 160 tisíc Kč bez DPH podle velikosti, typu panelů a podle toho, zda jde o instalaci svépomocí nebo na klíč. Při stavbě elektrárny na domě je uplatňována 9% DPH, pro volně stojící elektrárnu však 19% DPH. Při investici velké elektrárny (desítky milionů korun) dnes banky poskytují 80-90% kapitálu, např. [35]. Pro malé investice na rodinný dům (do milionu Kč) existují zvýhodněné úvěry pokrývající 100% nákladů, [36] .

Pro výpočet návratnosti je třeba znát množství vyrobené energie za rok. Průměrně jeden instalovaný kWp krystalického křemíku vyrobí v ČR 970kWh/rok. U tenkovrstvých panelů se tato hodnota může lišit o ± 20%. Mírně lze zvýšit produkci umýváním panelů (až od 3%). Návratnost investice pak průměrně vychází s existujícími státními podporami na 9-15 let, přičemž životnost garantovaná výrobcem je minimálně 25 let při poklesu výkonu maximálně o 20%.

EMPIRICKÉ ODHADY

• Elektřina ze solární elektrárny způsobuje asi pětinové emise CO₂ oproti konvenčním zdrojům.
• Při volné instalaci je zábor půdy na 1000 kWp zhruba 2 hektary.
• Elektrárna o výkonu 1 kWp ušetří za svůj život minimálně 10 tun CO₂.

MÝTY

Solární článek za svoji životnost nevyrobí ani energii spotřebovanou na jeho výrobu

Pro: Výroba křemíku je velice energeticky náročná. V minulých dobách, kdy se o fotovoltaice uvažovalo pouze v souvislosti s napájením neelektrifikovaných míst nebo pro využití v kosmu, nebyl tento argument ten nejpodstatnější.

Proti: Kvůli tomuto argumentu vznikl pojem energetická návratnost („energy playback time“), který je vždy závislý na technologii výroby a na umístění elektrárny a dnes se pohybuje od několika měsíců do čtyř let při životnosti elektrárny min. 20 let.

Solární energie je příliš drahá

Pro: Aby mohla výroba solární energie konkurovat, musí být vykupována za cenu přibližně čtyřikrát vyšší, než je spotřebitelská cena konvenčně vyrobené energie. Je to příliš drahý způsob šetření emisí CO₂. Podle přepočtu vyjde v našich podmínkách ušetřená tuna CO₂ řádově na desetinásobek ceny emisní povolenky.

Proti: Fotovoltaika stejně jako každý nově zaváděný energetický zdroj nemůže zpočátku finančně konkurovat zavedeným zdrojům. Navíc ani konvenční zdroje neexistují zcela bez státních dotací. Jisté je, že pokles cen fotovoltaické energie je stejně nezadržitelný jako nárůst ceny konvenčně vyráběné energie. Bod kdy se tyto ceny protnou se nazývá „grid parity“.  Itálie je díky velkému oslunění a relativně vysoké ceně elektřiny již blízko tomuto bodu, ten by měl v Itálii nastat již v roce 2010. (A podle stejného výpočtu pak klesne cena ušetřené tuny CO₂ na nulu.)

ODKAZY

[1]        Článek na serveru wikipedia.org: http://en.wikipedia.org/wiki/Shockley-Queisser

[2]        V. BENDA, 3.ČFK, Brno, 2008  http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3553

[3]        Firma Energy 21, staví v současnosti v ČR největší elektrárny a používá tenkovrstvou technologii: http://www.energy21.cz/solarni-technologie-223/

[4]        Článek o rekordním solárním článku na serveru ekobydleni.cz   http://www.ekobydleni.eu/solarni-energie/levna-solarni-energie-konecne-na-dosah

[5]        Směrnice Evropského parlamentu č. 2001/77/ES

[6]        Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 www.eru.cz

[7]        Zpráva o možnosti dotace na elektrárnu na serveru Czech RE Agency: http://www.czrea.org/news/20/102

[8]        B. BECHNÍK, R. BAŘINKA, P. ČECH, 3.ČFK, Brno, 2008 http://www.czrea.org/files/pdf/BechnikBarinkaCech.pdf

[9]        Informační portál české vlády: http://vladaprovas.vlada.cz/energetika.html

[10]      Česká informační agentura životního prostředí: www.cenia.cz

[11]      Iniciativa Energy rich Japan – pokrytí spotřeby Japonska z OZE:  www.energyrichjapan.info

[12]      Informační server firmy VR OZE systems s.r.o., o stavbě elektráren včetně mnoha příkladů: www.nemakej.cz

[13]      Zákon č.586/1992 Sb. o daních z příjmů, §4, odstavec 1) bod e).

[14]      Ekowatt – centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie: http://www.ekowatt.cz/

[15]      SEVEn - středisko pro efektivní využívání energie http://www.svn.cz/

[16]      Informační server firmy Czech Nature Energy a.s.: http://www.czech-nature-energy.cz/faq.htm

[17]      Evropský projekt PVGIS http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps3/pvest.php

[18]      Solární mapa ČR. http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/cmaps/eu_opt/pvgis_solar_optimum_CZ.png

[19]      Solární mapa ČR z ČHMÚ: http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html

[20]      Stavební zákon č. 183/2006 Sb.,  § 103, odst. 1, písm b), č. 4).

[21]      Firma FDT dodávající hydroizolační fotovoltaické folie Evalon http://www.fdt.cz/?s=evalonsolar

[22]      Informační server firmy SANYO: http://sanyo.com/solarark/en/about/

[23]      NĚMĚČEK, z firmy ČEZ, přednáška na 3. čeké fotovoltaické konferenci Brno, listopad 2008, na CD vydané spolu se sborníkem ISBN 978-80-254-3528-1, vydala Czech RE Agency.

[24]      Firma Solartec, přehled realizací  http://www.solartec.cz/cs/o-nas/reference.html

[25]      Firma Silektro, na jejich portálu lze vidět a sledovat řadu rozmanitých instalací:  http://www.silektro.cz/index.php?Title=Referen%C4%8Dn%C3%AD%20list%20FV%20

[26]      Interaktivní mapa OZE http://mapa.czrea.org/

[27]      Norma pro ochranu před blesky: ČSN EN 62305

[28]      SALANSKÝ, přednáška na 3. čeké fotovoltaické konferenci Brno, listopad 2008, na CD vydané spolu se sborníkem ISBN 978-80-254-3528-1, vydala Czech RE Agency.

[29]      M. FORST, Sun & Wind Energy, 2008, č.4, str.122

[30]      Zpráva o možnosti 3. české fotovoltaické konferenci na serveru Czech RE Agency: http://www.czrea.org/cs/akce-s-nasi-ucasti/3-cfvk

[31]      Projekt Mysli střechou umožňující pronajmout investorovi střechu k výrobě elektřiny. http://www.myslistrechou.cz/

[32]      Informační server firmy LIVELA, s.r.o. o elektrárnách. Mimo jiné nabízející zájemcům, kteří umožní postavit na své střeše elektrárnu nižší cenu elektřiny: http://www.zlutaenergie.cz/

[33]      Seznam konzultačních středisek EKIS http://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS/

[34]      Czech RE Agency – česká agentura pro obnovitelné zdroje: www.czrea.org

[35]      Top energy program České Spořitelny: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_255_prod_1439

[36]      Informace o úvěrech ČS na serveru Czech RE Agency: http://www.czrea.org/cs/financovani-a-dotace/uvery-cs

[37]      Integrované hydroizolační fotovoltaické systémy pro ploché střechy, Stavebnictví a interiér 9/2005 str. 62

 

SLOVNÍK POJMŮ

energetická návratnost: doba, za kterou fotovoltaická elektrárna vyrobí energii spotřebovanou přímo i nepřímo na její výrobu, údržbu a likvidaci.

kilowatthodina (kWh), megajoule (MJ): jednotky práce, nebo energie, 1kWh = 3,6 MJ je zhruba energie potřebná k uvedení 10 litrů studené vody do varu.

nominální výkon, špičkový výkon (kWp): výkon jaký by měla elektrárna při osvětlení 1000W/m², při přesně definovém spektru označovaném AM1.5 a při teplotě 25°C, jednotka je kWp [kilowatt peak]

oslunění: celková energie slunečního záření dopadající na čtvereční metr za jeden rok, jednotka je kWh/m²

solární kolektory, solární systém: nejedná se v tomto případě o systémy pro výrobu elektřiny, ale pro získávání tepla

střídač neboli invertor: elektrické zařízení, které transformuje stejnosměrný elektrický proud na střídavý, kromě toho reguluje zátěž pro solární panely, aby za každých podmínek dodávaly maximální výkon

výkupní tarif: cena bez DPH, kterou ze zákona platí distributor výrobci za 1kWh energie vyrobené z obnovitelného zdroje

výtěžek: energie, kterou vyrobí elektrárna o daném nominálním výkonu za rok za daných světelných podmínek.

zelený bonus: částka bez DPH, kterou vyinkasuje výrobce za 1kWh, kterou vyrobí a zároveň spotřebuje, nebo sám prodá.