Jakub Holovský

Fotovoltaika je princip přeměny světla na elektrickou energii pomocí polovodičové diody. Soustava velkoplošných diod vytváří panel a pole panelů tvoří elektrárnu, která pak při plném slunečním svitu může dodat výkon až 200 Wattů/m². Existuje mnoho typů instalací panelů. Některé jsou pevné, jiné se otáčí za sluncem. Mohou být instalované volně, nebo integrované do budovy. Existuje také více typů polovodičových materiálů z kterých jsou panely vyrobeny. Díky výkupním tarifům je takto vyrobená energie vykupována dodavatelem za několikanásobek běžné ceny. To zaručuje, že provozování fotovoltaické elektrárny je ekonomicky výhodné a investice se vrátí maximálně do 15 let, což je asi polovina reálné životnosti elektrárny. Z hlediska životního cyklu způsobuje elektrárna asi pětinové emise CO₂ ve srovnání s konvenčními zdroji v ČR. Elektrárna o nominálním výkonu 1kW vyrobí v našich podmínkách za rok v průměru 970 kWh, což je jako kdyby vyráběla 40 dní v roce 24 hodin denně. Je to tedy nestabilní zdroj mající ovšem tu výhodu, že denní výkyvy produkce se docela dobře kryjí s výkyvy spotřeby. Integrace elektrárny do budovy má v našich klimatických podmínkách největší smysl z hlediska celkového efektu. Spotřebu jedné domácnosti pokryje střešní instalace o velikosti přibližně 30 m² a pokrytí celé zastavěné plochy ČR fotovoltaikou by zhruba uspokojilo veškerou naší spotřebu elektřiny. Svojí atraktivitu si solární elektrárny získaly především díky snadné montáži na střechy domu, minimální údržbě, tichosti a akceptovatelnému vzhledu a v neposlední řadě právě výkupními tarify, nejvyššími ze všech obnovitelných zdrojů. Díky tomu se velmi rozrostl trh s firmami nabízející nejen stavbu elektrárny na klíč, ale i vlastní zafinancování.

CO TO JE FOTOVOLTAIKA

Fotovoltaika neboli fotovoltaické solární panely přeměňují dopadající světlo přímo na elektrickou energii. V drtivé většině jde o pole velkoplošných polovodičových diod nejčastěji z krystalického křemíku vložených mezi sklo a laminační folii a zasazených do hliníkového rámu. Jeden takový panel o rozměrech kolem 90 x 160 cm má nominální výkon zhruba 200 Wp (watt-peak) při stejnosměrném napětí typicky 36V. Toto napětí je sváděno kabely do relativně malého regulačního zařízení, které zároveň transformuje elektřinu na 230V~ , která se pak dodává přes elektroměr do sítě.

typy fotovoltaiky

Fotovoltaické elektrárny lze dělit podle tří hlavních hledisek: 1) typ panelu podle materiálu a způsobu výroby, 2) typ instalace panelů – zda je pevná či pohyblivá, volně stojící, či integrovaná v budově, 3) připojení elektrárny k distribuční síti, či nikoliv.

Typy panelů: Hovoří se někdy o třech generacích fotovoltaiky. První generace jsou články z krystalického křemíku. Ty dosahují nejvyšší účinnosti, ale také vysoké ceny. Zde však stále dochází ke slibnému vývoji směrem k tenčím deskám a v budoucnu dokonce k bezztrátovému řezání, čímž se cena, spotřeba materiálu a energetická náročnost stále snižují. Existují buď monokrystalické, nebo multikrystalické (nazývané taky polykrystalické). Multikrystalické panely mají zhruba o 10% nižší účinnost ale o čtvrtinu menší energetickou náročnost a jsou v současnosti používány nejběžněji.

 

Druhá generace jde cestou nižších nákladů pomocí tenkovrstvých technologií ale stejného principu. Sem patří kromě křemíku také sloučeniny chalkogenidů (tzv. CIS), GaAs a různé jeho variace. Tyto materiály mají skutečně nižší náklady na jednotku výkonu, komerčně se dosud mnoho neprosazovali, ačkoliv to vypadá, že by se to mohlo brzy změnit,[3]. Jejich výroba je technologicky daleko náročnější a nedá se dělat v malém. Jejich uplatnění je především v oblastech s nižším osluněním a větším podílem rozptýleného světla díky oblačnosti, kde mohou mít o 10-20% větší absorpci světla, než krystalické články. Jejich další výhodou je zhruba pouze poloviční pokles účinnosti s teplotou oproti krystalickým článkům. Výhodou je také ohebnost a tedy se z nich dají vyrábět ohebné fotovoltaické krytiny na střechy.

 

Třetí generace chce jít cestou nových konceptů a materiálů za cílem udržení nízké ceny ale přitom zvýšení účinnosti. Sem již patří například nanostruktury, organické a barvivové články. V této kategorii se komerčně zatím prosadil koncept multivrstevnatého článku, který řeší  Shockley-Queiserův limit tak, že různá vrstva absorbuje různou část spektra záření. Nevýhodou tohoto konceptu je nepříznivá reakce článku na změnu spektra dopadajícího záření oproti standardnímu spektru. Tímto problémem mohou trpět např. některé fotovoltaické krytiny. Do kategorie vícevrstvých článků patří také článek, jímž bylo dosaženo dosud nejvyšší účinnosti 41% [4] - ovšem v kombinaci s tzv. koncentrátorem záření.

Instalace panelů: Největší instalované kapacity jsou nyní u nás instalovány na pevných stojanech stojící volně na poli. Pohyblivá instalace se dá též použít při volném umístění na poli a zvyšuje pak výtěžek ze solárního panelu jeho natáčením za sluncem. To obstarává tzv. sledovač neboli tracker. Tento koncept však zvyšuje cenu elektrárny, její výrobní a provozní náklady, a zabírá podstatně větší pozemek. Díky těmto důvodům se pohyblivá instalace vyplatí pouze v oblastech vyššího oslunění. V České republice jejich použití nemá velká smysl. Navíc v oblastech vyššího oslunění jejich smysl dále stoupá dílky menší oblačnosti, většího množství přímého světla a tedy možnosti kombinovat s koncentrátorem záření (zrcadla nebo čočky koncentrující záření na menší plochu), což obecně zvyšuje účinnost fotovoltaické přeměny. V podmínkách ČR tedy nemá smysl se trápit náročnější instalací sledovačů slunce a jak se ukazuje ani příliš hledáním nejoptimálnějšího natočení panelů. O to více lze využít možnosti integrací do budov. Pro tento typ hovoří i fakt, že volná instalace na poli není z hlediska záboru půdy do budoucna zcela udržitelná.

Připojení k síti: Není-li elektrárna připojena síti, jde o tzv. ostrovní provoz, který má smysl pouze pro dodávání elektřiny do neelektrifikovaných míst. Jeho nevýhodou je samozřejmě nestabilita produkce, která neodpovídá momentálním potřebám a proto vyžaduje akumulaci energie v akumulátorech. To nejen že snižuje účinnost celého systému, ale enormně prodražuje takto získanou elektřinu.

 

V dalším textu se budeme zabývat výhradně pevnou instalací integrovanou do budovy, připojenou k síti a budeme pro většinu úvah předpokládat panely z krystalického křemíku a pro ostatní typy zmíníme jejich zásadní rozdíly.

 

FOTOVOLTAIKA Z HLEDISKA UŽIVATELE

ekonomika

Pro výkup elektrické energie distributorem platí tarif pro elektrárnu o výkonu do 30kWp postavenou v roce 2009 12,89 Kč/kWh. Zelený bonus činí 11,91 Kč/kWh. Pro elektrárny o výkonu nad 30kWp je tarif i bonus vždy o 0.1 Kč nižší [6]. Pro plátce DPH je výkupní cena cenou bez DPH, při fakturaci je připočítávána DPH 19%. Zelený bonus je částka, kterou výrobce vyinkasuje od distributora za každou vyrobenou kilowatthodinu, kterou buď sám spotřebuje, nebo sám prodá. Možnost zeleného bonusu ale nelze kombinovat s možností odkupu distributorem a tyto možnosti lze měnit jen jednou za rok. Zelený bonus má tedy tu výhodu, že námi spotřebovaná elektřina v domácnosti nás vyjde na pouhých 98 haléřů za kWh, protože to je rozdíl mezi výkupním tarifem a zeleným bonusem. Kromě této státní podpory existují ještě lokální dotace na pořízení elektrárny. Praha dotuje 4.000,-Kč/m2, maximálně však. 80.000,- Kč, podobně dotuje Plzeň [12]. Navíc podle zákona o dani z příjmů je provozovatel osvobozen o daně z příjmů 6 let počínaje rokem spuštění [13].

Pořizovací cena elektrárny o výkonu 1kWp se pohybuje od 100 do 160 tisíc Kč bez DPH podle velikosti, typu panelů a podle toho, zda jde o instalaci svépomocí nebo na klíč. Při stavbě elektrárny na domě je uplatňována 9% DPH, pro volně stojící elektrárnu však 19% DPH. Při investici velké elektrárny (desítky milionů korun) dnes banky poskytují 80-90% kapitálu, např. [35]. Pro malé investice na rodinný dům (do milionu Kč) existují zvýhodněné úvěry pokrývající 100% nákladů, [36] .

Pro výpočet návratnosti je třeba znát množství vyrobené energie za rok. Průměrně jeden instalovaný kWp krystalického křemíku vyrobí v ČR 970kWh/rok. U tenkovrstvých panelů se tato hodnota může lišit o ± 20%. Mírně lze zvýšit produkci umýváním panelů (až od 3%). Návratnost investice pak průměrně vychází s existujícími státními podporami na 9-15 let, přičemž životnost garantovaná výrobcem je minimálně 25 let při poklesu výkonu maximálně o 20%. Na větší investici se dá udělat energetický audit, který dělají poradenské firmy, např. [14],[15].

rozsah opatření

Budeme-li předpokládat roční průměrnou spotřebu rodinného domu, který nevytápí elektřinou, 3000 kWh, nominální výkon solárního panelu 120 Wp/m² a výtěžnost 970 kWh/kWp, pak na pokrytí spotřeby elektřiny je potřeba 30 m² panelů. Z hlediska ekonomického je nejlepší dimenzovat elektrárnu tak, aby vyráběla trochu méně, než je spotřeba.

praktičnost provozu

Je-li elektrárna umístěná na domu, nevyžaduje žádnou speciální údržbu ani ovládání. Velké elektrárny o výkonu nad 1MWp však musí kromě údržby pozemku ještě každodenně hlásit distributorovi odhad produkce na následující den a při nesplnění odhadu v rámci stanovených mezí je sankcionován -20% výkupní ceny. Instalace je jednoduchá a lze provést i svépomocí. Odborně provedená instalace na dům však netrvá déle než týden. Stavba vyžaduje instalaci panelů, kabeláže, obvykle jednoho střídače, který se postará o regulaci a transformaci energie, a speciálního elektroměru. Životnost střídače je cca 10 let, životnost ostatních prvků je minimálně 25 let.

Kromě míst bez přívodu elektřiny se fotovoltaická elektrárna nepoužívá k dosažení energetické soběstačnosti (ostrovní provoz) , protože bychom se neobešli bez zbytečně nákladného systému akumulace a energetickou soběstačnost by bylo dodatečně třeba řešit úsporami a  hlavně jinými obnovitelnými zdroji pokud jde o teplo, neboť získávání tepla je vždy daleko účinnější, než získávání elektřiny. Proto hlavním důvodem pro instalaci solární elektrárny na rodinný dům je účel podnikání.

vhodnost lokality

Obecně platí, že čím dražší a energeticky náročnější výroba elektrárny, tím méně se vyplatí v oblastech s nižším osluněním. Tedy v podmínkách České republiky je vhodnější používat méně účinné a levnější panely montované napevno. To jistě platí pro volné instalace, na druhou stranu, pokud se však má jednat o instalace na střechu, je třeba brát v úvahu omezenou plochu a tedy bude pro požadovaný efekt potřeba určitá minimální účinnost.

 

Umístění: Ideální je azimutální orientace přímo na jih s horizontálním sklonem 35°.  Odchylky od ideální orientace nejsou nicméně tak kritické [16],[17]. Kromě stínění, znečištění ovzduší, nebo výskytu ranních mlh je

max. ztráta výběrem lokality 30% oproti nejlepší lokalitě v ČR, kde je suma dopadající energie 1200kWh/rok, viz Obr. 4, [18] nebo [19]. Na elektrárnu by během dne neměla stínit žádná okolní překážka. Stínění překážky může snížit výkon elektrárny více než by odpovídalo zastíněné ploše a určitému typu zastínění je třeba odborným způsobem přizpůsobit schéma propojení panelů. Zatímco volně stojící elektrárna je chápána jako stavba a musí splnit požadavky vyhlášek 501/2006 a 503/2006, to znamená být v souladu územním plánem obce, instalace na střechu se naopak obejde bez jakéhokoliv jednání se stavebním úřadem [20] .

Připojení k síti: Podle zákona musí distributor zajistit připojení výrobny k síti, pokud to stav sítě v daném místě umožňuje. Současný stav je takový, že pro instalace na domech to je bez problémů, ale připojit velké elektrárny (nad 200kWp) v současnosti začíná být problém, viz Obr. 5[30] . Některé lokality už jsou navíc bohužel rezervované spekulanty.

 

 

 

technické aspekty instalace

 

Pokud chceme instalovat elektrárnu na střechu, nutno zajistit dostatečnou nosnost. Pro použití na sedlovou střechu je nutná dodatečná nosnost střechy 15kg/m² , což

nebývá problém (Obr. 6).  Na rovné střechy je nutno připočíst váhu konstrukce, která zajistí potřebný sklon, někdy i včetně závaží (Obr. 9), které se často pro upevnění používá, pokud nelze patky konstrukce upevnit přímo do střechy (Obr. 7). To je obvykle problém pro střechy nově postavených skladových hal, které bohužel fotovoltaickou instalaci neunesou.  Někdy lze použít vodorovné nosníky pro opření konstrukce o obvodovou zeď domu (Obr. 8). Fotovoltaické panely se montují přes existující střešní krytinu pomocí ocelových a hliníkových konstrukcí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Alternativou jsou fotovoltaické krytiny (Obr. 11). Ty mohou sloužit i jako střešní krytina s garantovanou hydroizolační schopností 30 let . V takovém případě je požadavek na

dodatečnou nosnost 5 kg/m². Tyto krytiny mají však zhruba třetinovou až poloviční účinnost, než typické panely a často se ani netrvá na optimální orientaci. Často se instalují i na ploché střechy s minimálním sklonem 3% pro odtok vody (Obr. 10). Typicky jde o trojvrstvý článek amorfního křemíku, který má v našich podmínkách  výtěžnost kolem 850 kWh/kWp za rok [21].

 

 

 

 

 

 

Netradičním ale elegantním využitím instalace je integrace fotovoltaiky do částečně propustných stěn nebo slunečních stínidel (Obr. 12). Fotovoltaika se dnes stává součástí architektury a za tímto účelem lze fotovoltaické panely vyrábět na zakázku například mírně zbarvené, nebo poloprůhledné (Obr. 13).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V poslední době se často zmiňuje aspekt pozitivního image, který zabudovaná fotovoltaika budově přináší, viz Obr. 14.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kromě instalace panelů je třeba vyhradit prostor (nejčastěji část zdi) na instalaci střídače pokud možno co nejblíže fotovoltaickým panelům. Na 3kWp instalaci stačí plocha zdi cca 2m² (Obr. 15). Nutné je zajistit dostatečné větrání, aby se zabránilo v létě jeho přehřívání. Z důvodu elektromagnetického pole by bylo lepší instalovat střídač dále od obytných místností.

 

 

 

 

 

 

Dále je nutné propojit elektrárnu s domovní přípojkou pomocí dodatečných čtyřkvadrantových hodin. Pokud je výkon vyšší než 4,6 kWp nutno připojit třífázově. Propojení se liší podle toho, zda se rozhodneme o výkupní tarif, či zelený bonus.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

zkušenosti, příklady dobré praxe

Během roku 2008 narostl v ČR desetkrát instalovaný výkon fotovoltaických elektráren (na cca 55MWp) [34]. Většinou se jedná o systémy do 5kWp, tedy drobné instalace, čemuž odpovídá velký počet licencí (cca 1200). Světově došlo za poslední rok k nárůstu na jedenapůlnásobek (z 9GWp na 15GWp)  což jednoznačně svědčí o dobrých zkušenostech a dobré zajištěnosti investice. Dnes již mnoho českých firem dodává fotovoltaický systém na klíč včetně vyřízení všech administrativních kroků a zafinancování stavby. Příklady instalací včetně popisu a fotodokumentace lze najít na internetových stránkách firem, např. [12],[24],[25] nebo na interaktivní mapě OZE [26].

rizika

Nezbytně nutné je elektrárnu zajistit před blesky a přepětím. Ochrana před blesky musí splňovat normu [27] a provádí se pomocí jímacích tyčí a svodů, viz. Obr.18. Svody nesmí být spojeny s kovovou konstrukcí elektrárny. Přepětí způsobují 45% všech poškození elektráren. Důležitá je obzvlášť ztráta zisku při výpadku elektrárny v důsledku poškození. Ochrana proti přepětí se provádí pomocí svodičů předpětí instalovaných

v elektrickém rozvaděči [28] .

Elektrárnu je nutné pojistit proti zničení živelnou katastrofou či vandalismem. Je nutné dbát na zajištění vodotěsnosti instalace na střeše a odolnosti upevnění proti větru. V elektrických rozvodech mohou být napětí typicky až 600V a to při dostatečném výkonu. Tedy je nutno použít speciální odolné solární kabely aby se předešlo případným rizikům úrazu nebo požáru. Při nevhodně zvoleném typu panelů a nevhodně zvoleném typu financování může být riziko nižšího výdělku.

 

 

 

 

 

počet tuzemských dodavatelů

Pokud jde o samotnou výrobu fotovoltaických panelů tak přímo v ČR několik firem kompletuje panely, např. Kyocera nebo Schott Solar, který ve Valašském Mežiříčí plánuje obrovskou výrobní linku o kapacitě 500MWp/rok [29]. Firma Solartec s.r.o. Rožnov p. Radh. je jediná česká firma, zabývající se v této oblasti nejen výzkumem, ale i celým procesem výroby od křemíkových desek a návrhem a realizací elektráren. Firma Poulek Solar se zase specializuje na výrobu natáčecích systémů. Stavbou fotovoltaických elektráren se u nás nyní zabývá kolem 140 firem. Průmyslovou sekci loňské 3. české fotovoltaické konference navštívilo více jak dvě stovky účastníků z praxe [30] .

kombinovatelnost s jinými šetrnými opatřeními

Fotovoltaika se nevylučuje s žádným jiným obnovitelným zdrojem. Může se kombinovat přímo s termikou, buď použitím hybridních kolektorů (zatím není běžné), které kromě tepla získávají i elektřinu, nebo se fotovoltaika používá pro napájení čerpadel pro termický systém. V případě ostrovního systému, kde je smyslem energetická nezávislost avšak za cenu vyšších nákladů na jednotku energie je přímo nutné fotovoltaiku kombinovat jinými šetrnými opatřeními, jak již bylo řečeno v kapitole o praktičnosti provozu.

jak na to

Postavit fotovoltaickou elektrárnu je dnes již velmi lehké. Existují firmy, u kterých jen zaregistrujete svoji střechu a oni už se o zbytek postarají, včetně investora, např. [31],[32]. Mnoho firem staví elektrárny na klíč a některé prodávají stavebnice, které si zájemce může sám sestavit. Pokud se zájemce rozhodne absolvovat proces realizace sám, pak lze celý proces rozdělit do následujících kroků (viz např. [12] ):

 

1)   vytipování lokality, typu elektrárny a ověření její výtěžnosti na [17]

2)   požádat místního distributora o vyjádření k možnosti připojení elektrárny

3)   požádat stavební úřad o územní souhlas

4)   nasmlouvat dodavatele materiálu

5)   požádat o úvěr

6)   instalace elektrárny

7)   revize, příp. zkušební připojení

8)   vyřízení licence

9)   uzavření smlouvy

10)  registrace u operátora trhu s energií.

 

Odpovědi na praktické dotazy lze najít i na dalších stránkách firem například:  [16],[32]. Lze využít bezplatného poradenství EKIS [33], nebo profesionálních poradenských firem [14],[15],[34].

EMPIRICKÉ ODHADY

• Nominální (špičkový) výkon 1kWp vyrobí v podmínkách ČR přibližně 1000kWh.
• Na každých 1000 kWh roční spotřeby je třeba cca 10 m² panelů, při použití fotovoltaické hydroizolační krytiny je to cca 20 m²..
• 1 kWp stojí přibližně 120 tis Kč.
• Výkupní tarif pro elektrickou energii je pro rok 2009 cca 13 Kč/kWh.
• Prostá návratnost investice samotné elektrárny je zhruba 10 let.
• Optimální orientace panelů je na jih s 35° náklonem. Odklon do 30° způsobí pokles do 10%.

ODKAZY

[1]        Článek na serveru wikipedia.org: http://en.wikipedia.org/wiki/Shockley-Queisser

[2]        V. BENDA, 3.ČFK, Brno, 2008  http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=3553

[3]                    Firma Energy 21, staví v současnosti v ČR největší elektrárny a používá tenkovrstvou technologii: http://www.energy21.cz/solarni-technologie-223/

 

[4]        Článek o rekordním solárním článku na serveru ekobydleni.cz

http://www.ekobydleni.eu/solarni-energie/levna-solarni-energie-konecne-na-dosah

[5]        Směrnice Evropského parlamentu č. 2001/77/ES

[6]        Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008 www.eru.cz

[7]        Zpráva o možnosti dotace na elektrárnu na serveru Czech RE Agency:

http://www.czrea.org/news/20/102

[8]        B. BECHNÍK, R. BAŘINKA, P. ČECH, 3.ČFK, Brno, 2008

http://www.czrea.org/files/pdf/BechnikBarinkaCech.pdf

[9]        Informační portál české vlády: http://vladaprovas.vlada.cz/energetika.html

[10]      Česká informační agentura životního prostředí: www.cenia.cz

[11]      Iniciativa Energy rich Japan – pokrytí spotřeby Japonska z OZE: www.energyrichjapan.info

[12]      Informační server firmy VR OZE systems s.r.o., o stavbě elektráren včetně mnoha příkladů: www.nemakej.cz

[13]      Zákon č.586/1992 Sb. o daních z příjmů, §4, odstavec 1) bod e).

[14]      Ekowatt – centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie: http://www.ekowatt.cz/

[15]      SEVEn - středisko pro efektivní využívání energie http://www.svn.cz/

[16]      Informační server firmy Czech Nature Energy a.s.: http://www.czech-nature-energy.cz/faq.htm

[17]      Evropský projekt PVGIS http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps3/pvest.php

[18]      Solární mapa ČR. http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/cmaps/eu_opt/pvgis_solar_optimum_CZ.png

[19]      Solární mapa ČR z ČHMÚ: http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html

[20]      Stavební zákon č. 183/2006 Sb.,  § 103, odst. 1, písm b), č. 4).

[21]      Firma FDT dodávající hydroizolační fotovoltaické folie Evalon http://www.fdt.cz/?s=evalonsolar

[22]      Informační server firmy SANYO: http://sanyo.com/solarark/en/about/

[23]      NĚMĚČEK, z firmy ČEZ, přednáška na 3. čeké fotovoltaické konferenci Brno, listopad 2008, na CD vydané spolu se sborníkem ISBN 978-80-254-3528-1, vydala Czech RE Agency.

[24]      Firma Solartec, přehled realizací  http://www.solartec.cz/cs/o-nas/reference.html

[25]      Firma Silektro, na jejich portálu lze vidět a sledovat řadu rozmanitých instalací:

http://www.silektro.cz/index.php?Title=Referen%C4%8Dn%C3%AD%20list%20FV%20

[26]      Interaktivní mapa OZE http://mapa.czrea.org/

[27]      Norma pro ochranu před blesky: ČSN EN 62305

[28]      SALANSKÝ, přednáška na 3. čeké fotovoltaické konferenci Brno, listopad 2008, na CD vydané spolu se sborníkem ISBN 978-80-254-3528-1, vydala Czech RE Agency.

[29]      M. FORST, Sun & Wind Energy, 2008, č.4, str.122

[30]      Zpráva o možnosti 3. české fotovoltaické konferenci na serveru Czech RE Agency:

http://www.czrea.org/cs/akce-s-nasi-ucasti/3-cfvk

[31]      Projekt Mysli střechou umožňující pronajmout investorovi střechu k výrobě elektřiny. http://www.myslistrechou.cz/

[32]      Informační server firmy LIVELA, s.r.o. o elektrárnách. Mimo jiné nabízející zájemcům, kteří umožní postavit na své střeše elektrárnu nižší cenu elektřiny: http://www.zlutaenergie.cz/

[33]      Seznam konzultačních středisek EKIS http://www.mpo-efekt.cz/cz/ekis/strediska-EKIS/

[34]      Czech RE Agency – česká agentura pro obnovitelné zdroje: www.czrea.org

[35]      Top energy program České Spořitelny:

http://www.csas.cz/banka/menu/cs/firmy/nav00000_firmy_nds_255_prod_1439

[36]      Informace o úvěrech ČS na serveru Czech RE Agency:

http://www.czrea.org/cs/financovani-a-dotace/uvery-cs

[37]      Integrované hydroizolační fotovoltaické systémy pro ploché střechy, Stavebnictví a interiér 9/2005 str. 62

SLOVNÍK POJMŮ

energetická návratnost: doba, za kterou fotovoltaická elektrárna vyrobí energii spotřebovanou přímo i nepřímo na její výrobu, údržbu a likvidaci.

kilowatthodina (kWh), megajoule (MJ): jednotky práce, nebo energie, 1kWh = 3,6 MJ je zhruba energie potřebná k uvedení 10 litrů studené vody do varu.

nominální výkon, špičkový výkon (kWp): výkon jaký by měla elektrárna při osvětlení 1000W/m², při přesně definovém spektru označovaném AM1.5 a při teplotě 25°C, jednotka je kWp [kilowatt peak]

oslunění: celková energie slunečního záření dopadající na čtvereční metr za jeden rok, jednotka je kWh/m²

solární kolektory, solární systém: nejedná se v tomto případě o systémy pro výrobu elektřiny, ale pro získávání tepla

střídač neboli invertor: elektrické zařízení, které transformuje stejnosměrný elektrický proud na střídavý, kromě toho reguluje zátěž pro solární panely, aby za každých podmínek dodávali maximální výkon

výkupní tarif: cena bez DPH, kterou ze zákona platí distributor výrobci za 1kWh energie vyrobené z obnovitelného zdroje

výtěžek: energie, kterou vyrobí elektrárna o daném nominálním výkonu za rok za daných světelných podmínek.

zelený bonus: částka bez DPH, kterou vyinkasuje výrobce za 1kWh, kterou vyrobí a zároveň spotřebuje, nebo sám prodá.