Program

Úvodní přednáška představí klíčové poznatky o probíhající globální změně klimatu a zasadí je do specifických podmínek České republiky. Miroslav Trnka přiblíží aktuální vývoj teplot, srážek a extrémních jevů, jako jsou sucha či přívalové deště, a ukáže, jak se tyto trendy promítají do prostředí, ve kterém navrhujeme a provozujeme budovy. Přednáška poskytne věcný základ pro následnou diskusi o tom, jak na klimatické výzvy reagovat při plánování odolné a udržitelné výstavby.

Nick Tyler představí, jak vnitřní prostředí budov – fyzické, smyslové i kognitivní – ovlivňuje komfort, zdraví, chování a celkovou pohodu lidí, kteří v těchto prostorech pobývají. V kontextu klimatické změny vysvětlí, proč je nezbytné navrhovat prostory, které na tyto změny reagují a zároveň podporují pohodu a bezpečí uživatelů. Přednáška nabídne poznatky vycházející z výzkumu realizovaného v unikátní experimentální laboratoři PEARL.

Společnost Sekyra Group aktuálně rozvíjí největší městotvorné projekty v Praze. Na centrální etapě Rohan City, kterou navrhl světově uznávaný architekt Daniel Libeskind, a na první fázi projektu Žižkov City ukážeme, jak vytvářet čtvrti, které budou kvalitním místem pro život nejen dnes, ale obstojí i v měnících se klimatických podmínkách za desítky let.

Přednáška bude vycházet ze zprávy společně připravené společnostmi Saint-Gobain a Arup a zaměří se na to, jak klimatická změna mění požadavky na stavební výrobky. Představí posun od jednotlivých produktů k integrovaným, výkonnostně orientovaným systémům, roli obálky budovy jako první linie obrany a nutnost propojit krátkodobou adaptaci s dlouhodobou mitigací ve spolupráci napříč celým hodnotovým řetězcem.

Moderní budovy musí spojovat energetickou účinnost, odolnost vůči změně klimatu a kybernetickou bezpečnost. Rostoucí digitalizace řízení chlazení, větrání a energetiky zvyšuje rizika, která mohou ovlivnit provoz budov zejména při klimatických extrémech či nestabilitě sítě. Přednáška ukazuje, jak EPBD 2024, NIS2 a a nařízení o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act) ovlivní návrh a provoz inteligentních budov a proč je kybernetická bezpečnost klíčovým prvkem skutečně chytrých a udržitelných řešení.

V této přednášce se Moein Nodehi zaměří na to, jak může architektura inspirovaná přírodními ekosystémy pomoci budovám a městům reagovat na současné environmentální výzvy. Prostřednictvím reálných projektů a realizovaných staveb ukáže, jak mohou budovy zachytávat a znovu využívat vodu, přirozeně regulovat teplotu, zvyšovat komfort a podporovat biodiverzitu, a zároveň snižovat závislost na konvenční infrastruktuře. Přednáška se bude soustředit na navrhování s využitím přírodních systémů již od nejranějších fází projektu a na vytváření budov a městského prostředí, které budou odolnější, efektivnější a lépe připravené na výzvy, jako jsou horka, nedostatek vody a extrémní projevy počasí.

Je to základní podmínka kvalitního života v měnícím se klimatu. Bez zeleně se město přehřívá, se zelení se mu lépe dýchá. Všichni máme tuto zkušenost, jen ji často neumíme přesně pojmenovat a ocenit přínosy modrozelené infrastruktury. Jak výrazně dokáže snížit teplotu, zlepšit kvalitu ovzduší, vody i psychické pohody? Má nemovitost se zelenou infrastrukturou vyšší hodnotu?  Jak s tím nejlépe začít a pokračovat?

Proč banky při financování budov systematicky zohledňují environmentální parametry? Především kvůli řízení rizik, ochraně hodnoty zajištění a regulatorním požadavkům European Banking Authority a European Central Bank. ESG data jsou dnes pevnou součástí úvěrového procesu a ovlivňují úvěrový apetit, cenu i dostupnost financování v závislosti na energetické náročnosti a uhlíkové stopě projektu. Základním benchmarkem pro zelené financování je EU Taxonomy for Sustainable Activities.

Jak může finanční sektor zodpovědně reagovat na výzvy klimatické změny prostřednictvím zelených dluhopisů a udržitelného financování?